www.wow-wowko.estranky.cz - Ohlédnutí za WoW

Ranní koupel

Jen, co jsem splnil několik jednoduchých questíků, pobil pár potvor... rozhodl jsem se vyrazit do přírody. Nicméně nejsem špinavé prase jako někteří válečníci a tak než jsem vyrazil ven, z bran městečka - očista byla nutností! Jen ten proud vody by nemusel být tak silný (au).

Schovávačka

Pro prochození několika lokací, jsme začali s některými začátečníky dělat bordel. nicméně naše ptákoviny byly konány čistě z vědeckých důvodů - testovali jsme jak se chovají některé textury a jak je to s chybami v programu. Nicméně některé naše pokusy vypadají celkem pěkně (schovávat se v nějakém lavoru byl samozřejmě můj nápad).

Jezdecká ovce

Hned od začátku jsem cítil velký handikep a to ve chvíli, když jsem se chtěl naučit jezdit na koni (20 zlatých) a nebo si nějakého toho koně vůbec koupit (hodně zlatých). :( A tak se hledaly alternativy - začalo se jezdit na ovcích. Bohužel ovce nejsou na bláznivé dovádění příliš stavěné... hold jsme toho museli nechat.

Nález

Koukejte, co jsem našel před branami našeho posvátného městečka? :)) To je ale krása, co? Nyní si jen najít správné místo, lehnout si a počkat až někdo půjde kolem,a by mě vystřelil kilometry daleko.

Připravit, ke startu, pozor...

Na někoho, kdo by mě odstřelil jsem čekal opravdu dlouho. Tak dlouho, až jsem z toho nakonec usnul... spinkal jsem až do rána. Nakonec jsem z toho ale vystřízlivěl a přestal blbnout - pokračoval v cestě v plnění úkolů, zabíjení nestvůr a tak... ;)

Andělíčku, můj strážníčku

Kterak se ze mě stal při dolování andělíček. ;) Alespoň vidíte v jak těžkém terénu musíme pracovat! Nic pěkného pod sluncem, to mi věřte!

Vídím oko veliké

Já, člověk válečník... bláhově si myslím, že bych se snad mohl stát nějakým kouzelníkem nebo se alespoň něco přiučit. :( Blbá skleněná koule, k čemu to je dobrý, když to nic nedělá?! Sakra práce, jdu pryč!

Obrovitánský hlad

Z předchozího setkání se skleněnou koulí jsem dostal hrozný vztek! Začal jsem mlátit do všeho kolem... knihovny padaly, knihy byly rozsekány, věž se začala bortit! Šel jsem naštvaně pryč! A jak jsem šel, dostal jsem z toho všeho obrovitánský hlad. Mooooc velký hlad. Přiběhl jsem do hlavního města, cestou chytnul nějakého vesničana a před očima všech ostatních ho na stole rozpáral a snědl.

Jů, co tu dělá lodička?

Po hrozném činu, jako je snězení jednoho z místních obyvatel jsem se raději rozhodl, že se na chvíli podívám i někam jinam než abych se zdržoval v hlavním městě (ještě by to na mě někdo prásknul a měl bych průser) - tak jsem zavítal k elfům. Popravdě nemám fialovou moc v lásce, ale vždy jsem si příl být kormidelník. Už mi přijíždí lodička...

Plujeme

Loď to byla opravdu veliká... pro jednoho bohužel až trochu dost! :( Nicméně, protože jsem tu byl sám, mohl jsem si užít volného pohybu bez nějakých rušivých elementů.

Vysedat

Za nedlouho loď začala zastavovat (mrcha jedna - chtěl jsem jezdit do úplného vyčerpání sil). A co to nevidím, elfové... les... skoro žádná fialová... jů, to se prozkoumá.

Poslední ohlédnutí

Ještě jedno poslední ohlédnutí za lodí (jak odplouvá do neznáma) a hurá prozkoumat nové území. Teda povím vám... ten WoW (World of Warcraft) je ale romantický duják.

Čekárna

Po prozkoumání předchozího území mi rychle došlo, že tam se svojí úrovní asi nemám co dělat. :( Loď se ale nechtěla objevit... a tak jsem přešel na leteckou dopravu. Nyní se vzpamatovávám z prvního letu (nebylo mi moc dobře)... pevně ale věřím, že se to příštím letem zlepší (v případě potřeby koupím v hlavním městě nějaký ten kynedril).

Potápění

Ve vodě jsem jako doma... obzvláště s velkým a těžkým štítem, mečem a dalším vybavením (vůbec mě to netáhne ke dnu). ;) Jen ta čistota vody ve WoW by lohla být trochu lepší... vše je tak trochu zelené. Za to můžou jistě nějaké chemikálie. ;)

BAF!

Oblíbel jsem si vodu natolik, že do ní lezu pokaždé, když mám příležitost (a nejsou tam velké potvory, tkeré mě chtějí kousnout do zadnice). ;) Zde se například schovávám před jedním spoluhráčem. Pak vyskočím a on se může zbláznit (jak se lekne).

Jsem taneční král

A jako atneční král si nyní užívám tohoto privilegia a v podzemním metru plném zářivek, reflektorů a další havěti se pouštím do mého finálního tanečního vystoupení. Lidé tleskají, davy fanynek křičí - no, prostě nádhera!

Výbušnina

Metrem jsem přijel až k trpaslíkům. ;) Whow, samá kladiva, velké domy, železo, výhně... bomby a rachejtle. Počkat! Bomby? A sakra! Asi bych se před touto potvůrkou měl pomaloučku klidit (setkání s ní by nemuselo být to nejlepší, co mohu pro sebe udělat).

Hrdina

Po předchozích cestách - lodí i letecky... k elfům, trpaslíkům a zase zpět do mého hlavního městečka (Stormwind) mě hned po návratu popadlo několik vojáků a odneslo zde na toto místo. Nejprve jsem si myslel, že mě chtějí potrestat za toho snězeného vesničana, ale oni mě chtěli udělat králem.

Korunovace

A tak jsem čekal na korunovaci... a čekal a čekal a čekal. A nikdo stále nepřicházel! No co. Nebudu čekat celou věčnost, ne? A tak jsem se zvednul a odešel.

Odpočinek

Sakra. Ve Stormwindu už je zase nuda... Korunovace neproběhla podle mých očekávání. Jdu se podívat za elfíkama. ;) Hmmm, jak dojemné. Krásná krajina, krásná hudba a ta fialová barva všude kolem.

POMOC

To je hrozné... já se z té fialové asi fakt zblázním. Alespoň, že je tu moje oblíbené jezírko... a já vodičku přeci tak miluji! ;)

Televize

Vzdávám to... opouštím jak jezírko, tak celý elfí národ. A helemese... televize. No, tak si ještě na chvilku sednu a mrknu na několik pořadů. Ale kam se poděl ovladač? Proč tu jsou jen zprávy z elfího lesa? :( To si ze mě dělají už srandu!!!

Stromeček

V televizi jsem ve zprávách zahlédl místo, kde skočil neznámý trpaslík, který se ztratil v lese (ani se mu nedivím, že se vydal totu cestou - rozplácnutí o vodní hladinu). Rozmýšlím, zda se nevrátit zpět a postavit se problému čelem.

Hopsa hejsa

A je rozhodnuto. Při pomyšlení, že bych nadosmrti bloudil mezi elfíky a fialovou barvou jsem raději skočil... ;) Ještě poslední pohled na mizící vrcholky stromů a pak už jen tupý náraz do vodní hladiny.

A nyní přijde konec...

A nyní přijde jisto jistě konec mého žití. Už letím pekelně dlouho! Kdyby to bylo takhle v reálném životě, nechtěl bych vědět, co by se stalo po dopadu na vodu. Asi by to vypadalo jako skok z několika set metrů přímo na beton.

Mašinka

O hladinu jsem se nezabil... naštěstí. Nicméně u elfů už opravdu nechci zůstat. Zavítám sie do trochu nehostinného prostředí, ale třeba zde budu mít více štěstí - hurá mezi trpaslíky do Ironforge. Tedy kousek vedle nich... mají tu totiž mnoho zajímavých věcí - třeba jako mašinku.

Jede, jede mašinka

O válečnících je známo, že kromě své síly a hlouposti jsou velmi hravá stvoření. Dokládá to i tento obrázek, kde se pokouším řídit mašinku. Nevím jak vy, ale já chtěl být vždycky (již od mala) železničářem. :D

Sniper

Ale dost už hraní si s vláčky. Máme před sebou důležitější úkol a tím je ochrana malých přátel. Naštěstí na to ale nejsem sám. Mám tu v batůžku vypůjčenou BFG 2000 a právě skenuji terén přes optiku na svém sniperu. Nyní si můžete klidně troufnout vy ošklivé, chlupaté, uslintané nestvůry. Dostanete pěkně po držce, to vám garantuji.

Houbičky

Na malé trpaslíky nikdo ale nezaútočil (srabáci - věděli, že tam jsem já). Vyrazil jsem tedy do hor. Rostou tu velmi zajímavé houby. Sem tam se to zatřese, pěkně to voní a ještě lépe to chutná. Před očima se mi objevůjí nějaké zvláštní obrazy. Hmm, co je to? Že by nějaké kouzlo? Ne, kouzla jsou ošklivá, toto je velmi příjemné... Nyní se posadím a budu přemýšlet o životě.

Hlad mě mučí, v bříšku kručí...

Hlad mě mučí, v bříšku kručí... Mami pláču - JÁ, CHCI SVÁČU! Snědl bych i draka, kdyvy tady nějaký byl. Tedy byl tu se mnou jeden spoluhráč, ale hlad byl rychlejší. Ježiš, proč mě mají všichni za kanibala? To mám umřít hlady? Víte jaká to je - táhnout se s takovejma těžkejma věcma? Si to zkuste sami! člověku pak pěkně vyhládne.

Bitva o Azeroth

Ač né zrovna velikostí malý... tajně jsem se vloudil do sídla jednoho vládce... a to přímo mezi jeho velitele. ;) Díky strategickým plánům a informacím o tom, kde se nachází jaký druh nestvůr jsem si nyní zvýšil svojí šanci na přežití o mnoho %.

Lidojedi

Po návštěvě u trpaslíků a obohacení o polohy vojsk jak domácích, tak zahraničních... :D jsem se vydal vstříci dalšímu osudu. Bohužel jsem nedošel daleko. Kousek u pobřeží mě odchytli lidojedi... odpor byl marný - chtějí mě sníst. Chápu to, také mám občas nepředstavitelný hlad. S tím se prostě nedá nic dělat.

Obětování

Hodně to pálilo, ale zjistilo se, že moje brnění nebylo původně udělané z oceli, ale bylo celé hliníkové (a nabarvené). No a jak asi všichni víte, hliník velmi dobře odvádí teplo. Ha, ha, ha... blbý lidojedi. Prostě si mě neuvaříte. No a tak mě chtěli obětovat svému bohu (nebo co to tam bleli za blbosti).

Vzívejte svého boha

Ani bůh lidojedů neměl na mojí maličkost čas. Lidojedi proto usoudili, že nejsem jejich nepřítel ba naopak. Začali se ke mě modlit. Dali mi dokonce svojí nejlepší postel - aby mi u nich bylo dobře. Jo, jo... na mě si tito tvorečkové jen tak nepřijdou. ;)

Šipka

I když mě měli lidojedi za svého boha, nechtěli me (potvory) vůbec pustit pryč. Podařilo se mi ale nakonec utéci daleko a daleko od jejich obydlí. Celý zpocený, uběhaný, znavený a utahaný jsem si pak s rachotem řinčícího brnění a vybavení skočil malou šipečku do vody. A vůbec - co máte proti mé zálibě se stále koupat? :D To snad není nezákonné, ne?

Návštěva

Už ani nevím kde jsem to byl, ale podívejte se sami, co jsem tu potkal za človíčka. Uprostřed jeskyně plné nehezkých nestvůr prostě bylo tohle. K čemu je to dobrý, proč se to tady fláká? Nemluví to, nic to nedává... jen se to tak hezky vrtí na místě (nechápu).

Burning Steppes

Stojím před branami budoucnosti. Za mnou elitní bojivníci, předemnou brána. No co... třeba tu bude lépe než kdekoliv jinde. Hmm, tak ne... proč jsou u těch nestvůr, které se tu vyskytují vždy místo úrovně takové malé lepky? Já se na to... A jak se nyní asi dostanu zpět, když je kolem mě tolik krásných nestvůr? :D :(

Duskwood

Procházel jsem se Duskwoodem a našel jedno místo, které je obklopeno velkými kopci a nedá se tam jen tak lehko dostat. Nicméně nakonec jsem jednu cestu našel. Sice ji hlídal takový ošklivý nemrtvý, ale využil jsem momentu překvapení a utíkal, co mi síly stačily. Na konci výšlapu jsem stanul před tímto - bohužel nemám sebemenší tušení, k čemu tato velká věc slouží. Vypadala ale každopádně velmi pěkně.

A zase si lebedím ve vodišce

Hned vedle té velké věci, která asi zřejmě nefunguje bylo naštěstí jezírko. Naštěstí proto, že bych byl velmi naštvaný, kdybych se táhnul takový kopec jen proto, abych se mohl otočit a jít zase zpět. No co... voda je prostě mým živlem.

Menu